Když jsme byli naposledy na Velké Deštné, Klárce byly tři měsíce a nesla se v šátku. Na vrcholu stál jen dřevěný posed. Od té doby jsem párkrát běhal kolem na běžkách nebo na sněžnicích, ale nahoru se nepodíval. Dnes je z Klárky velká slečna, co se brzy začne rozmýšlet o vlastní cestě životem. A na vrcholu stojí impozantní rozhledna…
Číst dál
Poslední lockdown nás uzavřel v okrese Pardubice. A ruku na srdce, okolí Koněpůlek zase tolik úchvatných výletů do přírody nenabízí. Tak jsme alespoň vyrazili k rybníkům u Přelouče…
Číst dál
Poděbradský zámek stojí na břehu řeky Labe na místě starého kamenného hradu. Hrad nechal zbudovat Přemysl Otakar II., jeden z největších českých králů. Železný a zlatý panovník byl nakonec za nikdy nevyjasněných okolností zlynčován po prohrané bitvě na Moravském poli…
Číst dál
Na Devět skal jsme naposledy šli z Herálce, ale z nějakého záhadného důvodu na Venkohledu tento výlet není (styď se, ty líná kůže). Nemít tady nejvyšší vrchol Žďárských vrchů by ale byla škoda…
Číst dál
Hrádek u Nechanic je moc hezký romantický novogotický zámeček nedaleko Hradce Králové. V časech koronaviru je sice pro veřejnost uzavřený, ale vyrazili jsme alespoň na procházku do podzimem zbarvených lesů v blízkém okolí.
Číst dál
Po delší přestávce zapříčiněné zdravotními i osobními komplikacemi jsme se začátkem listopadu s dětmi konečně dostali ven. Alespoň na krátko, na naučnou stezku Okolo Zelené hory u Žďáru nad Sázavou.…
Číst dál
Do Českosaského Švýcarska jsme se s dětmi chystali už předloni na podzim. Jenomže na první plánovaný prodloužený víkend hlásili vytrvalý déšť a těsně před druhým víkendem se zase náš pes…
Číst dál
Když jsem před časem procházel mezi majestátními skalními věžemi Hruboskalska, bylo mi trochu líto, že s sebou nemám Katku a děti. V romantickém bludišti pískovcových velikánů by se jim určitě…
Číst dál
Na první víkend s novým karavanem jsme vyrazili do Bludných skal a Broumovských stěn. Z Pardubic to není až tak daleko a na Broumovsku je krásně. Tedy, nebylo by to…
Číst dál
Když jsem byl kluk, chodívali jsme s tátou tradiční stovku jarních kilometrů. Po částech, samozřejmě. Zcela neoficiálně, bez jakékoli vazby na masovou akci ČSTV, protože tátovi i mě byly všechny…
Číst dál