Jeden den v Bruselu
V Bruselu jsem byl pracovně na dvoudenní konferenci. Po skončení jsem si vyšetřil den volna a vydal se na prohlídku těch nejvýznamnějších míst neoficiálního hlavního města Evropy. Vynechal jsem jen ikonického čůrajícího chlapečka, nemusím vidět všechno.
La Gran Place (Bruselské náměstí)
Bruselské náměstí je prý považováno za jedno z nejkrásnějších v Evropě. Ale ani mi tak nepřišlo. Vlastně je docela malé a není nijak zázračně malebné. Například vedle náměstí Svatého Marka v Benátkách působí La Gran Place jako obecní plácek. Možná to bylo podvečerním deštěm, nebo tím, že jsem se připletl k jakési demonstraci za nezávislost Katalánska a všude bylo přelidněno. Ani okolní uličky nenabízí nic jiného, než co lze vidět v každém evropském městě s historickým centrem.
Le Palais Royal (Královský palác)
Je to ostuda, ale ani jsem nevěděl, že Belgie je konstituční monarchií. A současného krále jsem si musel najít na internetu. Je jím Filip Belgický a má vizáž šedého bruselského úředníka. Král Filip v paláci nebydlí, využívá jej jen pro reprezentativní účely. Je to docela nenápadná budova a za normálních okolností se před ní žádné davy nesrocují. Vlastně jsem si ji prohlížel sám. Bohužel jen zdálky, protože palác samotný i přilehlé palácové zahrady jsou pro veřejnost většinu roku uzavřené.
Naproti Královskému paláci je Parc de Bruxelles, Bruselský park. Jde o největší park v centru a v létě by tam mohlo být celkem hezky. V prosinci a za mírného deště jsem s ním byl ale hotov asi za tři minuty.
Église Notre Dame du Sablon
Katolický chrám v historickém centru Bruselu. Nesporný majestát této pozdně gotické stavby kazí rušná křižovatka, na které stojí. Ve srovnání s Katedrálou svatého Víta působí jako vesnický kostelík, ale na rozdíl od pražského chrámu je plně přístupný veřejnosti a dokonce i vytápěný. Rád jsem využil pohostinnosti Božího stánku a na chvilku se schoval před deštěm.
Palais du Cinquantenaire
Palais du Cinquantenaire s Vítězným obloukem je dominantou jednoho z největších bruselských parků. Parc du Cinquantenaire je místem především pro sportovce. I v sychravém prosinci jich tam pobíhalo několik desítek. Bruselské parky jsou v zásadě ve francouzském stylu, takže přísná geometrie, symetrie a přehlednost. Buďme rádi za naši anglickou romantickou divočinu.
European Parliament (Budova Evropského parlamentu)
Od historických památek a městských parků jsem se přesunul do Evropské čtvrti. Budova Evropského parlamentu je tak komplikovaná a členitá stavba (na fotce je jen část celého komplexu), že stejně jako v případě celé Evropské unie, člověk nějak neví, jak se na ni má dívat.
Le Berlaymont (sídlo Evropské komise)
Sídlo Evropské komise ve skutečnosti není tak velkolepé, jak by se z notoricky známých obrázků mohlo zdát. Budova má pouhých 14 pater, ale dovnitř se vměstná až 2700 úředníků. Celá Evropská čtvrť je čistá, klidná a úhledná, od typického Bruselu plného Arabů, cihlových domků a prodejen kebabů se dost odlišuje.
Atomium
Atomium je 165 miliardkrát zvětšený model základní buňky krystalové mřížky železa. Což zní nudně jen do okamžiku, kdy stojíte před 102 metrů vysokou konstrukcí, které vévodí devět atomů, každý o průměru 18 m.
Zatímco všechna výše zmíněná místa v centru se dají obejít pěšky zhruba za dvě hodiny, Atomium je trochu z ruky. Cesta metrem z centra (s jedním přestupem) trvá asi půl hodiny. Ale má to smysl. Protože když nic jiného, Atomium je alespoň originální.
Praktické informace
Cesta do Bruselu
Zpáteční let s nízkonákladovým dopravcem Ryanair na letiště Charleroi vyjde asi 4.000,- levněji, než přímý let s ČSA nebo Brussels Airlines. Charleroi jej menší letiště asi 50 km jižně od Bruselu. Mají tam velmi slušnou WiFi zdarma, to je na letištích velká vzácnost. Zhruba každou půlhodinu jezdí shuttle z Charleroi na nádraží Bruxelles-Midi / Brussel Zuid. Jízdné je 14 EUR, zakoupit se dá i přes internet a autobusů jezdí víc najednou, takže i ve špičce se pohodlně vejdete.
Z Bruxelles-Midi do centra je nejlepší popojet vlakem – na nádraží Gare Centrale. Vhodný vlak jede každých pár minut, jízdné je 2.2 EUR a dá se opět koupit přes internet. Vlak vybírejte opatrně, ať neskončíte třeba v Paříži.
Ubytování
V Bruselu je pekelně drahé ubytování. Ceny hotelů jsou zhruba 3x vyšší než v Paříži nebo v Amsterdamu. Rezervoval jsem ubytování asi týden předem, většina hotelů už byla obsazená a průměrná cena se pohybovala kolem 11.000,- Kč za noc. Nakonec jsem sehnal pokoj velikosti šatní skříně kdesi na předměstí za 120 EUR/noc.
Jazyk
Brusel je dvoujazyčný, dokonce i úředně. Většina nápisů je ve vlámštině a ve francouzštině. Anglicky jen když zbude místo.
Místní doprava
Městská hromadná doprava je velmi dobrá, k dispozici jsou přehledné mapky. Základní přestupní jízdenka stojí 2.1 EUR, dá se koupit v automatu a zaplatit mincemi nebo kartou.
Bezpečnost
Mediální zkazky o no-go zónách v Bruselských čtvrtích Molenbeek a Schaerbeek mi přijdou přehnané. Cestoval jsem přes Schaerbeek i v jedenáct hodin večer a cítil se zcela bezpečně. Ano, je to přistěhovalecká čtvrť, velkou většinu obyvatel tvoří směska z nejrůznějších muslimských zemí severní Afriky. Ale také je to místo, kde lidé normálně ráno cestují do práce a večer se unavení vracejí zpět, děti chodí do školy a pouliční prodejci mají své krámky a stánky s kebabem otevřené od nevidím do nevidím.
Závěrem
Strávil jsem prohlídkou Bruselu jeden krátký zimní den a večer jsem z Charleroi odlétal s pocitem, že už se do neoficiálního hlavního města Evropy nikdy nechci vrátit. Byl jsem v mnoha evropských metropolích a většina má své jedinečné kouzlo. Bruselu ale příslovečný genius loci chybí. Má jen malé a přelidněné historické centrum a do široka rozlezlé čtvrti plné řadovek z cihlových domků, tak typických pro celý Benelux. S výjimkou Evropské čtvrti v Bruselu navíc všechno vypadá opotřebovaně a unaveně.