Venkohled

Podzimní výstup na Chopok a Ďumbier

V pátek krátce před půlnocí nastupuji spolu s tlupou hlučných Ukrajinců do nočního vlaku na Slovensko. Lehátkové kupátko máme s Radkem naštěstí jen pro sebe, takže se cestou do Liptovského Mikuláše stačíme alespoň trochu vyspat. Z Liptovského Mikuláše pokračujeme autobusem do osady Jasná v Demänovské dolině. Čeká nás přechod centrální části hřebene Nízkých Tater.

mapa

V Jasné je mlha a chvílemi se zdá, že předpověď mrznoucího deště se vyplní. Stoupáme po sjezdovce a pak lesem stále vzhůru. Po pár stovkách výškových metrů se začíná objevovat první sníh. Rozednívá se a nad námi začínají nesměle vykukovat zasněžené hřebeny, měkce osvětlené vycházejícím sluncem.

Nízké Tatry

Nízké Tatry

U restaurace Luková už je klasická inverze. V údolí se vaří mlha, ale na hřebenech je krásně slunečno. Pokračujeme ostře nahoru pod lanovkou, prošlapujeme stopu asi třiceti centimetry sněhu a krátce před polednem jsme u Kamenné chaty pod Chopkom. Dáváme si skromný oběd, při kterém přijímáme pozvání ke stolu od skupinky slovenských učitelů. Místní pohostinnost je velmi srdečná. Už nevím, kolik těch panáků nakonec bylo, ale následný výstup na samotný vrchol Chopku mám trochu v mlze a nahoře jsem se moc nezdržoval.

img_1244_600x400

Hřeben centrální části Nízkých Tater

Z Chopku pokračujeme klasickou hřebenovkou na nejvyšší vrchol Nízkých Tater, Ďumbier. Většinou celkem pohodlná cesta se občas zhoršuje, když se propadáme do sněhem zakrytých jam mezi velkými kameny. Demänovské sedlo je zahaleno mlhou, ale na Ďumbieru (2046 m. n. m.) je jasno, fičí a je zima jak v ruským filmu.

Ďumbier (2046 m. n. m.)

Ďumbier (2046 m. n. m.)

Zimní cestou pak scházíme po pozvolném jihovýchodním svahu a v podvečer dorážíme k chatě M. R. Štefánika, kde máme zarezervovaný nocleh. V chatě se schází asi 50 lidí, spí se na palandách v pokojích po osmi. V noci pořádně mrzne a fouká silná vítr, při bivaku na hřebeni by bylo frišno.

V neděli ráno je jasno a umrzlo. Traverzujeme z chaty na Krúpove sedlo. Trochu bloudíme, letní cesty nejsou prošlapané. Radek má naštěstí v telefonu off-line mapy Seznamu. Ze sedla nás čeká nepříjemný sestup po prudkém severozápadním lavinovém svahu. Sníh je zmrzlý, lavina nehrozí, ale smeknout se, zastavíme se až dole v údolí o pár stovek metrů níž.

Krúpove sedlo

Krúpove sedlo

Na autobus nastupujeme v Lúčkách v Demänovské dolině. Čeká nás ubíjející cesta plným vlakem z Liptovského Mikuláše. Máme za sebou parádní víkend plný slunce a zasněžených hor.

Tagged on:

Stránky Venkohled.cz již nejsou nadále aktualizovány. Více.