Okruh z Pece pod Sněžkou na Sněžku

Na Sněžce už jsem byl mockrát. I zbytek Krkonoš mám celkem slušně prochozený. A stejně se přiznám, že nejvyšší české pohoří vlastně nemám moc rád. Na hřebenech je trvale přelidněno, turistické chodníky jsou vypiplané téměř do podoby městských promenád a malebnost horských městeček se ztrácí pod velkými apartmánovými domy a atrakcemi pro turisty.

Nicméně každý Čech by měl na vrchol Sněžky vylézt a my jsme tam tentokrát vzali naše děti.

Vyšli jsme z Pece a na hřeben vystoupali Obřím dolem. Počasí nám moc nepřálo, mrholilo nebo pršelo a vrcholy byly schované v mlze. Ale i tak je v Obřím dole moc hezky.

Na hřebeni pořádně foukalo, podle údajů dole na lanovce 80 km/h. Chvilku jsme se schovávali v narvaném Slezském domě, pak na sebe navlékli všechno oblečení a vyšli nahoru. Cestou na vrchol klasický turistický šrumec, dámy ve zlatých botičkách a pupkáči v džínách. Nahoře mlha a nevlídno.

Zpátky do Pece jsem se vrátili přes Růžohorky. Ze Sněžky na Růžovou horu je to dálnice pod lanovkou, ale z Růžohorek vede dolů celkem příjemný chodník lesem. Na horské boudě Růžohorky jsme se stavili na pozdní oběd. Žádný velký kulinářský zážitek, ale bylo tam příjemně teplo a klid.

Dole v Peci pod Sněžkou jsme měli v nohách necelých 15 km (a 850 m převýšení) v relativně snadném horském terénu.