Venkohled

Sjezd Chrudimky z Tuněchod do Pardubic

Chrudimka není mezi vodáky nijak známá a oblíbená řeka, ale od nás je blízko a navíc protéká několika pěknými místy. Chtěl jsem vzít Katku na vodu na pohodovou a romantickou projížďku. Namísto toho ji čekala dřina, prodírání křovím, přenášení popadaných stromů a dvoumetrové kopřivy.

U první překážky. Ještě netušíme, že podobných jsou před námi desítky.

U první překážky. Ještě netušíme, že podobných jsou před námi desítky.

Ale pěkně popořadě. Nafukovací Pálavu jsme si půjčili od CVOKů, moje dosavadní zkušenosti s nimi ukazují na pohodovou sympatickou partu vodáckých nadšenců.

Vyjíždíme od mostu v Tuněchodech. I přes silné víkendové deště je hladina nízko a brzy musíme do vody přenášet přes první mělčinu. K mělčinám se často přidává jen obtížně proniknutelná spleť větví. Čas od času nás nemile překvapí padlý strom, který se nedá objet. Pak nezbývá než pokusit se proklestit si cestu přes dvoumetrové kopřivy a loď přenést. Navíc se před takovými místy zachytává všechen nepořádek, takže řeka je plná PET flašek, hnusné pěny a dalších nechutností.

Nekonečné prodírání přes mělčiny, křoví a popadané stromy

Nekonečné prodírání přes mělčiny, křoví a popadané stromy

V meandrech mezi Tuněchody a Mněticemi nakonec strávíme skoro tři hodiny. Vrcholem hnusu je mršina psa zachycená ve větvích, pod kterými proplouváme. Ale jiná místa jsou opravdu pěkná. I přes silné znečištění je v řece i kolem plno života. Ve vodě jsou ryby, občas se nad hladinou mihne nádherně modrý ledňáček a kolem létají vážky nejrůznějších barev i velikostí.

Ve vojenském prostoru před Pardubicemi

Ve vojenském prostoru před Pardubicemi

Před Mněticemi se řeka napřímí a pak už nás čeká jen dřina na voleji od jezu k jezu. Hezký úsek je ještě ve vojenském prostoru před Pardubicemi, kde děláme nevítanou společnost skupině volavek.

Chrudimka je jen pro největší vodácké nadšence. 15 km z Tuněchod do Pardubic nám zabralo skoro 6 hodin. Za vyššího stavu vody bude cesta snazší a rychlejší, ale v silném proudu to mezi větvemi a stromy může být nebezpečné.

Katce se “dobrodružná” cesta kupodivu celkem líbila a příště prý pojede zas. Tak začínám opatrně prohlížet meandry řeky Orlice kolem Týniště.

Tagged on:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *