Rodinná dovolená na ostrově Elba
Ostrov Elba
Elba je hornatý ostrov ve středo-italském Toskánsku, většině z nás známý z hodin dějepisu jako místo vyhnanství císaře Napoleona. Elba nás na tradiční letní rodinnou dovolenou zlákala především kombinací pěkné přírody, půvabných historických přímořských městeček a spousty malých pláží.
Cesta na Elbu
Cestu autem jsme rozdělili na dva dny s noclehem kousek od italského Lago di Garda. Z Pardubic je to skoro 1.400 km. Včetně přestávek, zácpy u Mnichova a předlouhého čekání na trajekt v Livornu cesta zabrala zhruba 20 hodin.
Zpátky jsme se vraceli s noclehem a půldenní zastávkou v nádherných Benátkách.
Východní Elba
Camping Village Canapai
Na týden se naším domovem stal bungalov v kempu. Oproti tradičním apartmánům to byla zajímavá změna, holky si hrály venku a my s manželkou jsme mohli v klidu vysedávat ve stínu na verandě.
Camping Village Canapai ve východní části ostrova, jen pár set metrů od prázdninového komplexu Ortano, můžeme doporučit. Čisto, klid, příjemný personál a z bungalovu jen pár kroků do parádního bazénu. Měli jsme ovšem štěstí na skvělé umístění chatky, kemp je poměrně velký a navíc na prudkém svahu.
Porto Azzurro
Malebné a poklidné přímořské městečko s moc pěknou nábřežní promenádou a azurově modrým zálivem. Moc se nám líbila procházka od přístavu k ponuré stavbě bývalé vězeňské pevnosti Forte di Longone nabízející celou řadu výhledů na blankytně modré moře plné nejrůznějších plavidel.
Portoferraio
Portoferraio je hlavní a největší město Elby. Prošli jsme si historickou část, zvedající se od starého přístavu k pevnostem Forte Stella, Forte Falcone a k Napoleonově rezidenci. Vysoko nahoře nad schodišti a úzkými uličkami starého města jsou pěkné výhledy přes střechy domů až daleko nad záliv.
Capoliveri
Překvapivě nejživěji bylo v městečku Capoliveri, byť neleží přímo u moře. Náměstí i přilehlé uličky jsou plné krámků s nejrůznějšími suvenýry a přesto si Capoliveri zachovává svůj jedinečný středověký ráz.
Jen pár kilometrů od Capoliveri je vyhlášená písečná pláž Lido di Capoliveri. Připadala mi naprosto příšerná. Je to ten typ přeplněné králíkárny s nekonečnými řadami lehátek a slunečníků, s většinou prostoru rezervovanou pro hotelové hosty a s tak pozvolným vstupem do moře, že vám cestou zpátky na břeh stihnou uschnout plavky. Zkrátka pláž jen pro ty nejotrlejší vyznavače tlačenic a opékání na slunci.
Poznávací výlety po Elbě jsme museli přerušit, když Klárka šlápla na včelu, nateklo jí chodidlo a několik dnů se dostala jen tam, kam doskákala na jedné noze.
Bořiči mýtů
Mýtus č. 1: Italové jsou strašní řidiči. Nejsou. Možná je to na jihu jinak, ale v severní a střední Itálii se řídí ohleduplněji než v Česku.
Mýtus č. 2: Italská letoviska jsou v sezóně přeplněná, nikde se nedá zaparkovat. Ale kdepak. Poslední týden v červenci jsme parkovali u pláží i v centrech měst naprosto bez problémů.
Mýtus č. 3: Italové neumí anglicky. Umí. Anglicky jsme se domluvili všude, v hotelích, v obchodech, i na dětském hřišti.
Náklady
Celkové náklady desetidenní dovolené pro čtyřčlennou rodinu včetně navazující návštěvy Benátek se vyšplhaly zhruba na 50.000,- Kč. Nejdražší položkou bylo ubytování za cca 28.000,- (kemp, hotely), cesta (trajekt, benzín, dálniční mýta) přišla asi na 17.000,- Kč.
Závěrem
Prožili jsme na Elbě týden moc pěkné rodinné dovolené. Kdybych se tam měl někdy vrátit, tak na kola nebo turistiku. Projít si horské oslí stezky, ze kterých se otevírají nádherné výhledy a možnosti koupání na malých a obtížně dostupných plážích. Na kola to chce mít předem natrénováno, silniční Elba jsou jen kopce a serpentiny.
Po čtyřech letech letních dovolených u středomořského pobřeží už toho azura začínáme být přesycení. Kdo ví, možná využijeme popularity Ledového království u dětí a příště se pojedeme podívat na fjordy do Norska.