WordPress a nekonečné problémy s kompatibilitou pluginů

Dnes trochu netradiční pohled do kuchyně. Vytváření blogu Venkohled bohužel není jen o venkovním dobrodružství, zpracovávání fotek a psaní článků. Hodně času také zabírá udržet celý stroj v chodu.

Venkohled běží na redakčním systému WordPress. WordPress je prima. Jde o uživatelsky jednoduchý a přitom mocný redakční systém, zdarma, s velkou uživatelskou základnou. K dispozici jsou mraky hotových šablon, základní zprovoznění blogu by zvládl i náš pes, přidávání článků a médií je snadné a rychlé, všechno šlape parádně.

Komu stačí samotný WordPress s hotovou pěknou šablonou, je vysmátý. Jenomže pokud to s blogem myslíte vážně, WordPress přestane rychle stačit a jeho funkčnost je nutno rozšířit prostřednictvím řady pluginů. Těch je nepřeberné množství a instalace je snadná, doslova na jedno kliknutí.  Tak do toho. Výborně. Právě jste se střelili do nohy.

Chybu 500 už jsem viděl asi pětsetkrát

WordPress se neustále vyvíjí, aktualizace přicházejí každých několik týdnů a jejich instalace je z hlediska bezpečnosti více než doporučená. Potud je to dobré. Jenomže s každou aktualizací WordPressu hrozí rozbití kompatibility s pluginy. Nebo, v horším případě, každý samostatný plugin funguje s novou verzí WordPressu dobře, ale dohromady se nějak poperou a pošlou administrační rozhraní blogu do kopru. Stává se to opravdu často.

Pak nastává alchymie hledání kombinace pluginů, která způsobuje problém. A zdlouhavé pídění po řešení. Sem tak se zaktualizuje i nějaký ten plugin a ne vždy je to změna k lepšímu.

Nenašel jsem z toho jinou cestu ven, než postupně se pluginů zbavovat a jejich funkčnost implementovat napřímo. Což je v prostředí WordPressu a natřikrát ohnuté šablony zábavné asi jako cpát vymačkanou zubní pastu zpátky do tuby.

Pluginy na Venkohledu

Na Venkohledu je teď aktivních zhruba šest pluginů, které spolu ale dohromady dobře nefungují. Pokud se chci přihlásit do administračního rozhraní, musím některé přes FTP deaktivovat. Vyřešení tohoto problému odkládám jako návštěvu u zubaře.

A spolu s vymýšlením nového vzhledu* čím dál častěji přemýšlím, jestli neposlat celý WordPress k šípku a nepostavit to na vlastním řešení. Z celého molochu univerzálního redakčního systému používám jen malou část, kterou bych zvládl naimplementovat sám. Možná je to cesta proti všem moderním trendům, představa absolutní kontroly nad celým strojem je velmi lákavá.

* Ano, nový vzhled Venkohledu by měl být výraznější a veselejší.