Noční výstup za východem slunce na Sněžku

Radek je kumpán, který nikdy nezklame. Když jsem mu napsal o myšlence na noční výstup na Sněžku, obratem odpověděl, že se do Krkonoš stejně chystá na kole (z Prahy!), tak proč to nespojit.

V pátek večer je v Peci pod Sněžkou mrtvo. S problémy najdeme hospodu, kde nám dají najíst a pak sedíme do jedné ráno v Boulder Baru.

Konečně je čas vyrazit na hřebeny. V Obřím dole je tma jako v pytli, musíme použít čelovky. Ale jakmile vyjdeme pod Slezskou boudou z lesa, srpek měsíce a především obrovská spousta hvězd dávají tolik světla, že by se skoro dalo číst.

Není kam spěchat, loudáme se nahoru a ve čtyři ráno jsme na Sněžce. Myslel jsem, jak je noční výstup za východem slunce originální a nevšední nápad. Není. Na vrcholu už čeká asi 50 lidí a další stále přicházejí.

Čekání na východ slunce

V pět ráno se obloha začíná zabarvovat a v šest se přes obzor přehoupne rudý sluneční kotouč. To už je nahoře hodně přes sto lidí. Podmínky jsou skoro ideální, ale z té tlačenice jsme trochu otrávení.

Východ slunce na Sněžce

Děláme pár fotek a přes Růžohorky se vracíme zpět do Pece. Kdysi jsem se zařekl, že do našich nejvyšších hor nebudu jezdit o víkendech a za hezkého počasí. Teď si k zákazu přidávám i noční pochody. V Krkonoších jsou davy i ve tři hodiny ráno.

Budova polské restaurace v záři vycházejícího slunce